9. 5. 2018
Vody v potocích a řekách po celém Moravskoslezském kraji velmi rychle ubývá. Důvodem je rekordně suché a na déšť chudé jaro, nejvýrazněji je to znát na vodních tocích napájených z Beskyd. Jejich aktuální průtoky dosahují historických minim.
Dosavadní srážky spadlé v Moravskoslezském kraji od začátku roku 2018 jsou zejména v oblasti Beskyd pod padesáti procenty úhrnů srážek ve srovnání s dlouhodobým průměrem z let 1961–2010.
Ve vodních tocích Beskyd se snižuje hladina. Některé řeky jsou na 10 % zavodněnosti oproti běžnému stavu v tomto období. Nejvíce patrné je to na řece Ostravici a Olši. Velké sucho už se podepsalo také na lesních porostech, které schnou a musí se ve velkém kácet. Do hloubky je proschlá i půda. Nejhůře z celé republiky je na tom právě Ostravsko a také východní Čechy. V květnu přitom bývá vláhy dostatek a to ještě z dubnových dešťů. Letos se ale nic takového očekávat nedá. Sucho totiž začalo letos panovat ještě dříve než v kritickém roce 2015.
Zelení již loni spustili petici pod názvem „Na sucho se musí od lesa“, ve které vyzývají ministra zemědělství Mariana Jurečku, aby přestal bránit certifikaci státních lesů v režimu FSC. Apelují tak na šetrnějšího hospodaření v českých lesích. V Beskydech i Jeseníkách začaly umírat lesy oslabené právě suchem. Ty jsou pak daleko snadnějším terčem pro kůrovce a další škůdce.
Snížení hladiny v nádržích evidují na Žermanické přehradě i v Těrlicku. Díky jarnímu tání jsou ale plné nádrže Slezská Harta a Kružberk.
Sucho ale není patrné jen na vodních tocích, dochází kvůli němu k masivnímu úhynu lesních porostů, které při nedostatku vláhy nedokážou čelit škůdcům jako je kůrovec nebo václavka. I turisté si už všimli, že na mnoha prostranstvích v Beskydech místo šumícího lesa, na který byli zvyklí, svítí do nebe čerstvé kruhy pařezů. Z mapy porostů totiž mizí velké množství lesních ploch, které bylo třeba rychle vytěžit, aby se škůdci nerozšiřovali.
