24. 8. 2016
V mokřadech u rondelu se daří čolkům, žábám a užovkám, přestože je místo poblíž frekventovaného silničního uzlu. Místo na území Havířova je dokonce pod evropskou ochranou. Ještě před vznikem Havířova se zde rozkládaly dva rozsáhlé rybníky, z nichž zůstaly nakonec jen zbytky hrází porostlé staletými lípami a duby. Rybníky byly během výstavby města postupně zaváženy materiálem pocházejícím z výstavby nového města.
Na sobotu 10. září 2016 jsme spolu s ochránci přírody připravili vyčištění této cenné lokality. Budeme provádět prosekávání a čištění vegetace, pokud tedy chcete strávit sobotní dopoledne v přírodě a ještě přiložit ruku k dílu, vezměte s sebou určitě i pilu nebo sekeru.
Datum: sobota 10. září 2016, od 8:30 hod.
Místo setkání: K Zámečku 2, Havířov-Město, před Zámkem Havířov
S sebou: pokud máte, vezměte s sebou ruční pilku, pilu na dřevo, sekeru. Nezapomeňte na vhodnou obuv (gumáky, goretexové boty).
Lokalita leží na území obcí Havířov a Šenov, v nivě řek Lučiny a Sušánky, v prostoru mezi řekou a silnicí I/11. Jedná se o území s mokřadními společenstvy na antropogenně vytvořeném terénu zahrnující cenná společenstva bývalého rybníka a mokřadní biotopy v různém stupni vegetační sukcese. Území bylo pro svůj přírodovědný význam zařazeno mezi tzv. evropsky významné lokality v rámci evropské soustavy chráněných území NATURA 2000.
Tůně s bohatě vyvinutou vegetací a litorálním pásem tvořeným orobincem úzkolistým (Typha angustifolia) obývá čolek velký (Triturus cristatus). Právě díky přítomnosti silné populace tohoto druhu bylo území zařazeno na seznam lokalit evropského významu.
Čolek velký (Triturus cristatus) je největším druhem z rodu Triturus v Evropě, samice mohou dorůstat až 20 cm. V době rozmnožování (březen – červen) vyhledává čisté, vodní vegetací zarostlé rybníky, hlubší tůně, lomy, pískovny i pomalu tekoucí strouhy. Samička klade jednotlivě 200 – 300 vajíček mezi listy vodních rostlin, ze kterých se po dvou týdnech líhnou larvy, které se metamorfují v dospělce zhruba po 3 měsících, pohlavně však dospívají až ve třetím roce života. V suchozemské fázi života se přes den ukrývá pod kameny, kmeny a v dírách v zemi, aktivní bývá v noci.
V území je potřeba udržovat a vytvářet hloubkově různě diferencované vodní plochy s proměnlivou břehovou čárou a vhodnými sklony břehů.