4. 10. 2015
Na počátku října uspořádali havířovští zelení další sázení rostlinek v Havířově. Tentokrát jsme vybrali zahradu v Havířově-Bludovicích, kde jsme ve spolupráci s Hravou zahradou rozšířili zdejší flóru. Zasadili jsme zde sazenici jedlého kaštanu. Výsadbu v Havířově podpořila grantem Strana zelených.
Mezi veřejností je zakořeněn názor, že jedlý kaštan není možné v našich podmínkách sázet a pěstovat. Toto je však velký omyl. Kaštanovník jedlý vytváří krásné vznosné kulovité koruny, které dosahují výšky až 30 metrů. Kaštanovník jedlý patří mezi dlouhověké stromy a v případě, že neuhyne z biologických nebo destruktivních příčin, dožívá se velmi vysokého věku (řádově stovky let).
Kaštanovník setý (Castanea sativa Mill.) nazývaný též kaštanovník jedlý (či lidově jedlý kaštan) je opadavý listnatý strom z čeledi bukovité.
Plody dozrávají koncem září nebo v polovině října. Obvykle má tři nažky ,které jsou uzavřené v pichlavě ostnité 5-8 cm široké číšce, která se otevírá do čtyřech chlopní. Plod je známá pochoutka po celé Evropě. Obvykle se tepelně upravují naříznutím na špičce do kříže a krátkým opečením na horké plotně, ale mohou se i rozemlít a vzniklá mouka slouží k přípravě pečených zákusků.
Jedlé kaštany mají vyšší energetickou (kalorickou) hodnotu než brambory. V jižní Evropě kaštany lidé pojídají se zeleninou, s masem nebo s máslem a sýrem. Světové kuchyně znají např. kaštanovou kaši ke zvěřině, kaštanové pyré se šlehačkou, kaštanový pudink, kaštany v čokoládě, glazované kaštany aj.
Hlavní sklizeň jedlých kaštanů probíhá v říjnu. Sběr plodů kaštanovníku se provádí ručně. Nejmenší plody poslouží jako surovina pro mletí kaštanové mouky. Velké a střední plody se dále zpracovávají, případně jsou po tepelné úpravě konzumovány. Pro odstranění parazitů uvnitř plodů se kaštany máčí v 50 °C vodě a následně ochladí. Tímto procesem se také prodlužuje jejich trvanlivost. Dnes se tedy nemusí skladovat pouze sušené plody.
jedlykastan.cz