14. 7. 2016

Jan Szturc z Havířova oslovil 27. června 2016 zastupitele a primátora města Havířova s požadavkem na vysvětlení demolice dříve chráněných objektů v blízkém areálu Dolu Dukla. Přečtěte si na co se ptal a jak na to reagoval primátor města Daniel Pawlas.

Dobrý den, vážený pane primátore, vážení zastupitelé. Žádám Vás o vysvětlení demolice, dříve chráněných, více než 100letých původních objektů v areálu bývalého dolu Dukla. Jedná se o nejstarší objekty z minulého století a jedny z nejkrásnějších na území města, vystavěných v novogotickém stylu. Původní vyjádření v médiích zněla, že celkem zůstane v areálu zachováno 12 objektů včetně čtyř památkových chráněných budov. Těmi jsou stará zámečnická dílna z roku 1907, kdy se začala tehdejší jáma Suchá budovat. Lampovna, kombajnová dílna a kompresorovna. Uchován zůstane i památník obětem důlního neštěstí. Tolik z médií. Kdy byly vyňaty z fondu kulturních památek a na čí podnět? Město o této skutečnosti muselo vědět. Proč zde není vůle po investorovi chtít zachovat ducha místa? Vždyť budovy byly plánovány k administrativnímu využití. Mohly být chloubou areálu. Takhle tam máte jen šedou kuču. Chápu, že je důležité dát lidem v regionu práci, ale jde to i při využití stávajících budov, které původně stavebnímu záměru firmy Mőlnlycke nepřekážely. Jakým právem si dovolujete ničit, nechat zničit symbol regionu a práci našich předků. Objekty nebyly nějak toxicky zatíženy nebo staticky narušeny. Až do nedávného konce těžby byly zcela funkční. Týká se stejný osud i dosud stojících budov? Jak té z roku 1907, tak té správní z roku 1959 s uměleckou výzdobou, vitráží od Viléma Wűnsche, MOZAIKY O. Schindlera, supraporty A. Kalvody a dalších, viz obrazová příloha. Nebo to byla zase jen vějička pro lid, jako např. keramický reliéf na autobusovém nádraží, jenž se nacházel v interiéru a původně na nových vizualizacích ztvárněných přenesen do exteriérů nad výdejnou jízdenek, nakonec ovšem v tichosti zdemolován, aby nakonec jen bylo řečeno, že přání projektanta se nesetkalo se zájmem investorů. Není snad v našem městě objekt, kromě domů na Hlavní třídě, které by zde získaly památkovou či kulturní ochranu. A ty co ji mají o něj v tichosti, bez diskuse přicházejí. Kdo to má na svědomí? Památkáři města nebo snad kraje? Na čí politickou objednávku?

Co bude další na řadě? Životický zámek?

Věřím, že kdyby byl zájem města skutečný a neodvolávalo se na rozmar jiného vlastníka, tak vlakové nádraží už je dávno také prohlášeno památkou a Vy byste se mohli soustředit jen na záležitosti kolem jeho rekonstrukce a ne dlouhodobě řešit nejen spory s ochránci tzv. bruselského architektonického stylu, ale to jak by soudobé nádraží mělo nejen vypadat, ale jak by mělo být vybavené. Viz trapná tragédie kolem realizace autobusového nádraží a jeho dodatečně roubovaných přílepků, pekárny a čekárny.

Co na to říkají bývalí horničtí pracovníci z řad zastupitelstva? Hornické slovo už nemá váhu, stane-li se horník zastupitelem? Bylo opravdu nutné se tolik investorovi podbízet? Zůstanou už vám je ty parádnické uniformy, co vytáhnete občas do průvodu, fotky a nějaké kroniky. Jenom dva odstavce.

O co chcete v budoucnu opírat minulost Havířova, když už tu nic původního nezbude?

Tím jak Havířov ztrácí nejeden ze svých symbolů doporučuji změnit název na Sorelov, nebo Kotulov či dokonce Kyvadlov. Protože na nic jiného než na domy na Hlavní třídě (mimochodem barevností necitlivě revitalizované), Kotulovu dřevěnku a Bránu s kyvadlem a pramenem, už na dnešních pohlednicích města nezbývá místo. Vlastně ani ten Sorelov bych Vám nedoporučil, je to přeci jen také soukromý majetek, který pokud by se vlastník (ať už je to kdokoliv, protože Bakalovy hrátky jsou značně neprůhledné) rozhodl zbourat, pak město by se vzmohlo opět jen na otřepanou frázi, že objekty nejsou naše, nemůžeme dělat nic…

Reakce Bc. Daniele Pawlase, primátora Havířova:

Děkuji, samozřejmě to je hodně dotazů, n druhou stranu bych možná oponoval, že zrovna dnešní doba přeje obecně památkám a nelze podsouvat, že by státní úředníci nebo z památkové péče nechránili dostatečně rozličné objekty, víme, jaké jsou problémy při rozšiřování některých objektů nebo změn účelu používání, když zmiňujete brněnskou Vaňkovku, můžu i říct třeba v Polsku v Poznani nebo v Lodži tam jsou taky takové stejné obchodní zóny a ještě daleko větší po bývalých textilních továrnách, tak se bavíte o objektech které jsou v centrech města a samozřejmě každé město se snaží zachovat takové památky. Objekty na dole Dukla se samozřejmě, nejsme všeho vlastníkem, je tam společnost Asental na druhou stranu myslím si a jsem přesvědčen, že pokud ty objekty tam mají architektonickou hodnotu budou zachovány a nebudou zbourány. Na druhou stranu nesmíme taky zastavit rozvoj města. Představa, že se zachrání všechno to je také mylné a scestné a i památkáři citlivě reagují a snaží se udělat kompromis tak, aby se nezastavil rozvoj města. Myslím si, že nikdo z nás nemůže říct, že by zvedl ruku pro likvidaci nějaké kulturní památky. A myslím si, že město Havířova přistupuje citlivě k těmto bych řekl objektům nebo pokud se tady nacházejí nějaké reliéfy, myslím si, že lidé, kteří přijíždějí do Havířova oceňujou jak máme některé sochy opravené, nelikviduje se nic, takže nesouhlasím plně s vašim názorem. Řekl bych, že je to z vaší strany příliš subjektivní, ale máte na tento názor právo.

 

Havířovské zastupitelstvo, 27. 6. 2016